Chalupaření se rozmáhá
Oproti předpokladům se i po pádu totality rozmáhá v Čechách chalupaření.
Za posledních 20 let se počet chalup zvýšil téměř o 30% z 128000 na 166 000.
Liberec je vzdálen od Prahy - Černého mostu autem cca 50 minut...
- Více o rozmachu chalupaření uvádí článek z Mladé Fronty DNES
Chalupářů je víc než za totality
Chalupářství se někdy považuje za hobby z minulého režimu, kdy lidé neměli jiné možnosti trávení volného času. Velký omyl. Ve skutečnosti zažívá renesanci, jak ukazují výsledky sčítání lidu.
Místo Přemysla Podlahy a televizního Receptáře nejen na neděli se symbolem českého chalupářství staly populární .hobby markety". Jinak se tento český fenomén prakticky nezměnil. Chatařů je dokonce víc než před dvaceti lety. V nedávno zveřejněných výsledcích sčítání lidu se objevila i dosud opomenutá kolonka "neobydlené domy určené k rekreaci". Statistický úřad potvrdil, že jde nejčastěji právě o chalupy a rodinné domky, kam jezdí majitelé jen na víkendy či dovolené.
Zatímco při sčítání v roce 1991 komisaři napočítali takových domů 128 tisíc, loni jich bylo 166 tisíc. "Do kolonky nepatří chatky a nepatří tam ani penziony a hotely," sdělil Tomáš Chrámecký z Českého statistického úřadu s tím, že přesnější údaje se ještě připravují.
Šéfredaktorka časopisu Chatař & chalupář Martina Lžičařová přiznává, že po pádu totality měla trochu obavy, že chalupářství vymizí. Obavy se ale rozptýlily. "Dnes už se stavějí i úplně nové roubenky," připomíná Lžičařová,
Statistika rozděluje výsledky i podle krajů. Nejvíc rekreačních domů má stabilně Středočeský kraj, následují jižní Čechy, ale také tradiční chalupářské oblasti, jakými jsou hory, pohraničí nebo Vysočina. "Lidé chtějí mít chalupu nejlépe hodinu cesty od bydliště. Střední Čechy vyhovují díky blízkosti k Praze," vysvětluje Lžičařová, Dokonce i na území Prahy se podle sčítání našlo 301 rekreačních objektů.
Sčítání mimochodem krásně ukazuje, že fenomén chalupářství vznikl v době normalizace v sedmdesátých letech. Do té doby se na vesnici spíše trvale bydlelo. V roce 1970 bylo rekreačních domů pouhých 25 tisíc.
Chalupáři nemají žádný svaz a jejich dnešní počet se odhaduje jen těžko - že jich je stále víc, může dokazovat rostoucí počet čtenářů odborně zaměřených časopisů.
Ne každý majitel chalupy se ale považuje za "chalupáře“ v pravém slova smyslu, který bere svoji roubenku jako koníček. "Mám chalupu. Jsem rád, že můžu jezdit někam, kde si nemusím ubytování nijak zařizovat a dobře to tam znám. Samozřejmě, že jinak s rodinou cestujeme i do ciziny, ale to se nedá dělat každý víkend, " říká pětačtyřicetiletý Tomáš z Prahy, který má chalupu na Jablonecku.
Roubenka za 10 tisíc na týden
Chalupářství má i své nové trendy pro 21.století. Především v módě podnikání v malém, kdy majitel venkovský dům pronajímá a díky tomu existuje populární způsob dovolené, kdy se rodina třeba na týden nastěhuje do chalupy, kterou má celou pro sebe a najde si ji v katalogu na internetu. Domy se dají pořídit i za 10 tisíc korun za týden a vejde se tam klidně několik rodin.
Kromě "nájemných chalup" se prosazují ještě dvě nové tendence. Dříve byla cesta do víkendového domku spojená s poněkud spartánským stylem života - mytím u pumpy a suchou toaletou. "Vymizelo chataření v surové podobě v domech bez zavedené vody a elektřiny. Lidé chtějí chalupy s koupelnou i bazénem," dodává Lžičařová,
Apartmány na horách
Další novinkou jsou rekreační byty apartmány - byty budované pro lyžaře třeba v šumavských a krkonošských střediscích. Chalupáři ale mezi sebe jejich vlastníky odmítají plnohodnotně počítat.
Fakta
Počet rekreačních domů
1970 1980 1991 2001 2011
25 tisíc 104 tisíc 128 tisíc 170 tisíc 166 tisíc
Rozděleni podle krajů v roce 2011
- Střední Čechy 33 tisíc
- Jižní Čechy 24 tisíc
- Vysočina 17 tisíc
- Královéhradecký kraj 15 tisíc
- Pardubický kraj 12 tisíc
- Liberecký kraj 12 tisíc Zde je vidět potenciál a nepřetíženost
Pramen: sčítáni lidu. bytů a domů
Jakub Pokorný, Mladá Fronta DNES 14.1.2012
- Zájem o chalupaření v oblasti hor může dokreslit další článek z Mladé fronty DNES.
České lyžařské areály jsou nejlevnější v Evropě, ukázal průzkum
Průměrná cena za permanentku je v českých lyžařských areálech nejnižší v Evropě. Není se čemu divit, vzhledem k podmínkám by po zdražení lyžaři utekli do zahraničí. Tam je nečekají dvacetiminutové fronty na vlek a sjezdovky dlouhé jen necelý kilometr.
 |
| Při pohledu na tabulku s délkou sjezdovek a počtem vleků a lanovek začne být jasné, proč se v Česku ceny pohybují hluboko pod průměrem. Ilustrační foto. | foto: Ota Bartovský |
Německá cestovka ab-in-den-urlaub.de srovnávala ceny ve 488 střediscích v jedenácti evropských zemích. Při porovnání cen z 34 českých malých i velkých středisek došli zaměstnanci kanceláře k průměrné ceně 17 eur za denní permanentku, tedy zhruba 434 korun. To je nejméně z celého kontinentu a 46 procent pod evropským průměrem. I slovenské Tatry se umístily před nejdražšími českými Krkonošemi.
Nutno dodat, že průzkum nezahrnoval areál Špindlerův Mlýn. Nejdražší tuzemské středisko, kde za denní skipas musí lyžař zaplatit 700 korun, by mohlo průměr posunout směrem nahoru. Všechna ostatní důležitá lyžařská centra ovšem studie zohledňuje.
"Ceny v Česku nás přesvědčily. Kombinace dobrých sněhových podmínek a přijatelných cen dělají z Česka zajímavou alternativu k alpským regionům v Německu, Rakousku nebo Švýcarsku," komentoval výsledek Thomas Neubert z ab-in-den-urlaub.de, která patří k nejnavštěvovanějším webovýmcestovním kancelářímv Německu.
Nejdražší je Švýcarsko a Norsko, mezi levné regiony zařadila kancelář kromě Česka ještě Slovensko a Německo. Zbytek zemí zůstal ve střední cenové skupině.
Výzkum se nezaměřil jen na cenu. Při pohledu na tabulku s délkou sjezdovek a počtem vleků a lanovek začne být jasné, proč se v Česku ceny pohybují hluboko pod průměrem. Také ve velikosti středisek totiž patří Česko do spodní části tabulky a areály nemohou konkurovat Francii, Itálii či Rakousku.
V porovnání s relativně krátkou dojezdovou vzdáleností tamních lyžařských center mohou tuzemští provozovatelé vleků a lanovek bojovat se zahraničím především cenou. Většina z nich proto nešla s cenami nahoru, ani když se od Nového roku zvyšovala spodní sazba DPH z 10 na 14 procent. Vyšší zátěž vzali na sebe.
"Jedním z důvodů je zahraniční konkurence. Cena permanentek se stále již pátým rokem v podstatě nezvyšuje, přestože se všechny vstupy navýšily – elektřina, nafta, cena práce, DPH," vypočítává ředitelka Asociace Lanové dopravy Hana Jurčková. Podle ní absorbují provozovatelé středisek zvyšování vstupních nákladů do cen. "Často balancují na hranici rentability," dodává.
Letos tak zdražovaly pouze areály, které investovaly do modernizace nebo výstavby nových lanovek a vleků. Nejvýrazněji, o 25 procent, šly nahoru ceny na Červenohorském sedle v Jeseníkách, kde denní permanentka podražila z 400 na 500 korun. Provozovatel investoval v minulém roce do modernizace 34 milionů korun. Červenohorské sedlo však tvoří mezi tuzemskými středisky výjimku, protože i růst ceny o deset procent byl letos velmi neobvyklý.
O desetinu šel s cenami nahoru například Skiareál Klínovec. "Máme novou lanovku, plánujeme stavbu dalších dvou," zdůvodnil Adam Svačina z krušnohorského areálu, proč se zvýšení cen nevyhnuli. Podle něj chce provozovatel investicemi do obnovy areálu dosáhnout právě srovnání se zahraniční konkurenci. Kromě snahy o modernizaci provozovatel započítal do zdražení také vyšší DPH.
Zdražili také na Dolní Moravě, kde vznikly dvě nové čtyřsedačkové lanovky. Taky však už zůstali pod hranicí DPH. "Zdražili jsme asi jen o tři procenta. Tlak konkurence je velmi silný, a to jak domácí, tak zahraniční," uvedl Martin Pálana z areálu na Králickém Sněžníku.
Některé areály letos dokonce zlevňovaly. Například v Harrachově snížili cenu dětskýchskipasůz 475 na 390 korun.
Jan Brož 14. ledna 2012
