„ Před revolucí jsme si s bratrem postavili stejné domy. Stálo nás to mnoho let dřiny odříkání i hrozby rozpadu našich rodin. Bratr si jej postavil v Liberci, já až za Ještědem. Teď se oba stěhujeme za prací, domy prodáváme a já jsem šokován, že bratr za stejný dům dostane o 900.000,- Kč více.“

V 1. článku jsme na otázku, kdo určuje kupní cenu, odpověděli, že to není ani prodávající, ani kupující, ale trh.
Velmi zjednodušeně pro naši potřebu trhem rozumějme (odborníky prosím za prominutí):
vzájemné působení na DANÉM TRHU (např. Česká republika) působících SUBJEKTŮ (občané, podnikatelské, státní a místní samosprávné organizace,…), které nabízejí své produkty (NABÍDKA, včetně nabídky peněz) a zároveň se snaží uspokojovat své potřeby (POPTÁVKA).

Vývoj a stav cen na trhu nemovitostí je ovlivněn dvěma základními vlivy.

První a trvale působící je
REGIONÁLNÍ VLIV.
Občané mají převážně zájem bydlet ve městě, nebo jeho těsném okolí ( vysoká soustředěnost podniků a tím i pracovních příležitostí, levnější a méně časově náročné nároky na přepravu do zaměstnání, vyšší možnosti kulturního vyžití a široká nabídka možností pro rozvoj dětí (školy, kulturní, zájmové kroužky a sportovní oddíly,..) – z toho plyne několikanásobně vyšší poptávka po pozemcích a domech ve městě.
Rovněž tak zakládání podniků je výhodnější v dané lokalitě (dostupná pracovní síla, lepší infrastruktura, dopravní spojení,..) – stoupající poptávka po pozemcích.
Výsledkem je velký rozdíl v cenách pozemků a návazně nemovitostí mezi městy a venkovem. Se vzdáleností od města ceny klesají. Ve městech jsou vlivem zájmu obchodníků nejdražší pozemky v centru města na obchodních zónách, případně podél frekventovaných komunikací.

Druhý a proměnlivý je
MAKROEKONOMICKÝ VLIV
V současné době jsou v ČR „velmi drahé peníze“, podniky i občané si mohou půjčit jen za velmi vysoké úroky. Tím se stlačila poptávka po penězích. Peníze se stahují do bank a chybí na trhu – v podnicích a tím i u občanů. Subjekty se snaží šetřit. Výrobní podniky nezvyšují platy, propouštějí, soustřeďují výrobu na menší plochu a přebytečné prostory nabízejí k pronájmu, nebo je prodávají. Občané jsou tak nuceni rovněž šetřit. Omezují své nákupy a změnu bydlení k lepšímu (tím i dražšímu) odkládají na později. Menší nákupy se dotýkají obchodníků menším obratem a tím i tlakem na snižování nákladů, vč. mezd. Velmi často z úsporných důvodů mění větší obchody za menší, nebo přebytečné části prostor nabízí do podnájmu. Stoupá tak nabídka výrobních a obchodních prostor. Naopak klesá koupěschopnost občanů, podniků, ale i ostatních subjektů.
Zvyšující se nabídka + klesající poptávka
= snižování průměrných cen.

Oba vlivy působí na trh současně. První regionální působí víceméně stabilně. Makroekonomický vliv trh rozhoupává - ceny se mění v sinusové křivce, stoupají nebo klesají podle stavu ekonomiky.
Nyní stoupají …